Co je to somatické koučování?

V individuální práci se klienty potkávám nejčastěji při koučování. To „moje“ se jmenuje somatické. Proč? Koučovací přístup obecně spočívá v provázení klienta v určitém období vzhledem k nějaké situaci nebo překážce, v dialogu a vedení po cestě, kterou si koučovaný zvolil. Probíhá na mentální úrovni, formou rozhovoru.

Existují ale typy lidí, kteří se nedokáží slovem vyjádřit tak přesně, jak by si přáli a mnohem výmluvněji za ně mluví jejich emoční prožívání nebo pohybový vzorec. Na rozdíl od hlavy je tělo mnohem upřímnější, čehož využíváme i v hlubší práci v psychoterapii.

Tělo nehraje naše intelektuální hry a racionální ospravedlnění určitého chování. Tělo nám dá velmi přesnou zpětnou vazbu, pokud děláme něco, co s ním není v souladu. Bez ohledu na vhodnost a společenský úzus se nedá příliš dlouho klamat. A právě v tom tkví jedinečnost přístupu somatického koučování.

ČLOVĚK JAKO CELEK

Je to přístup, v němž je koučování zasazené do kontextu psychoterapeutického směru biosyntézy (Biosyntéza je i v ČR akreditovaný psychoterapeutický směr). Ta vznikla ve švýcarském Hydenu a jako další směr psychosomatických psychoterapií ji vyvinul David Boadella a jeho následovníci. Má tedy stejné kořeny jako oblíbený Gestalt přístup, Pesso-Boyden terapie, bodypsychoterapie a jiné.

Biosyntetický přístup a následně i somatické koučování bere v úvahu člověka jako celek. Při koučování sice pracujeme s klientem formou rozhovoru, ale dáváme prostor i klientovu tělesnému a emočnímu prožívání. Díky integraci všech tří úrovní (tělo + emoce + mysl), která je v somatickém koučování zásadní, pak dochází ke změnám na hlubší a tím i trvalejší úrovni.

Témata, s nimiž klienti do koučování přicházejí, jsou nejčastěji pracovního charakteru, protože je všeobecně vžito, že je lepší využít koučování pro pracovní sféru. Ta se ovšem velmi často úzce prolíná s osobní rovinou a tak je obvykle celý proces komplexnější a striktní odlišení jednotlivých částí by bylo na úkor celého procesu. Neexistují proto témata typická nebo vhodná speciálně pro Somatický koučink. To, co se liší, je způsob práce na těchto tématech.

Klient mě vyhledal v situaci, kdy si nevěděl rady se svým dalším profesním směřováním, cítil zaseknutí a nemohl se „nadechnout“ nového vzduchu a inspirace. Na prvním setkání bylo z klientova těla patrné všechno to, o čem psal v úvodním e-mailu, když se ke mně objednával. Seděl stažený do sebe, shrbený a dýchal velmi mělce a zrychleně. Měl omezené pohyby rukou i těla. Jakmile ale začal hovořit o práci a o své aktuální situaci, v těle mu zavládl velký neklid a nervozita, skoro nedokázal vydržet sedět na místě. V biosyntetickém trojúhelníku si v tu chvíli jasně říkalo o pozornost tělo. Tím spíše, že se dle svých slov „nemohl správně a trefně vyjádřit“.

Dohodli jsme se tedy na pokračování „sezení“ v parku a šli pokračovat za chůze. Už samotný vnější vzduch prospěl a pohyb a zapojení těla dokonaly svůj úkol. Myšlenky i schopnost pojmenovat problémy se na čerstvém vzduchu rozeběhly jako na běžícím pásu. Klient viděl jasněji všechny souvislosti, dech se vrátil do normálu a diskuze mu začala dávat smysl i nové úhly pohledu. Při některých sezeních dělá zapojení těla do procesu úplné skoky v průběhu koučování. V tomto případě to sám klient okomentoval „Když jsme se prošli, úplně jsem na všechno začal koukat jinak a najednou jsem mohl narovnat záda a mohl jsem se nadechnout.“ Výrazně nám to pomohlo definovat zakázku a přesněji vyjádřit a pojmenovat současný stav.

TECHNIKY V SOMATICKÉM KOUČOVÁNÍ

Na úrovni rozhovoru lze i v somatickém koučování vést klasický executive, tedy na cíl zaměřený, koučink. Drží se osvědčených principů, jako například GROW přístupu, práce s cílem, kladení otázek, atd. Rozhovor tak má tvar a jasné směřování a kouč má situaci pod kontrolou. Techniky, které se v somatickém koučování využívají, ale zasáhnou obvykle i další dvě roviny člověka – emoce a tělo.

Somatické koučování pracuje s předpokladem, že tělo má svou paměť a historii a je nutné ho pozvat do procesu změny jako důležitou proměnnou, zejména pokud má být změna trvalá. Se svým tělem ale pracuje podle pokynů kouče pouze klient sám,nejedná se o somatickou psychoterapii, proto do somatického koučování dotykové terapeutické techniky nepatří.

Kromě práce s tělem využívá kouč také práci s vnitřními impulsy člověka, energii a elán klienta a jeho zdroje. Zdroje jsou v pojetí somatického koučování mentální nastavení, místa a témata, která člověku dodávají sílu, energii a motivaci. Po celou dobu procesu tedy věnujeme pozornost nejen informacím na verbální úrovni, ale také tzv. somatickým markerům, které jsou v těle koučovaného přítomny. Takovými somatickými markery mohou být svalové bloky, hloubka dechu, pohyby očí, gestikulace, spontánní pohyby a roviny napětí a uvolnění.

Navíc nám jsou při práci často nápomocny další techniky. Můžeme pracovat s předměty v technice zvané landscaping, která pomáhá zorientovat se v aktuální situaci klienta, pomocí vnějšího symbolického znázornění. Občas také pomáhá vizualizace nebo využití kotvení pozitivních emocí v těle. Pro kreativnější klienty je možné sáhnout i k vyjádření pomocí arteterapeutických technik – například práce s plastelínou nebo barvami vede k výraznému uvolnění a vnesení prvků hravosti do jinak mnohdy náročného procesu.

Na jednom z dalších sezeních jsme ve fázi mapování reality použili výše zmíněnou techniku landspacing. Ta spočívá v použití různých drobných předmětů ke znázornění aktuální situace a problému. Osobně ráda používám co nejpestřejší škálu předmětů od neutrálních (mušle, drobné kameny, kaštany) až po zcela konkrétní postavičky z Kinder vajíček, malé hračky, masky, korálky…

Ve fantazii kouče se v tomto případě meze nekladou. Každý časem přijde na to, které předměty jsou pro jeho klienty nejsilnější. V tomto případě si klient před sebe na stůl postavil svou aktuální situaci, zhmotnil si stagnaci v profesní oblasti, kolegy, roli své manželky v dané situaci a měl možnost do takto vymodelované scény umístit i sebe a podívat se na vše z vyšší perspektivy. Zároveň mu to umožnilo si s takto zhmotněnými okolnostmi pohrát a přenastavit si celou scénu tak, aby se mu líbila. Z této činnosti naprosto automaticky začaly plynout nápady, jak to udělat i v realitě. Scéna pro něj nakonec měla tak silný význam, že si „před“ i „po“ pečlivě zdokumentoval a k fotkám této scény jsme se pak několikrát vrátili i v následujících setkáních.

Somatický kouč pro koučovaného vytváří tzv. pole možností. To je prostor, kde je možné poslouchat vnitřní impulsy a kreativně tvořit. Jde o prostor, kde kouč nehodnotí, co tam je, ale oceňuje, cokoliv se autenticky objeví. Vždy je ale důležité neztratit linku rozhovoru a na začátku vytyčené cíle. Není účelem klienta zahltit a ohromit množstvím samoúčelných technik, které mají pouze pomoci uvolnit proces a přispět k otevření cest, které předtím nebyly vidět. Tedy – je užitečné být kreativní, ale konstruktivně.

SMĚR ZAMĚŘENÝ NA TĚLO

V tomto článku jsem prezentovala Somatický koučink, jenž patří ke koučinkovým směrům, které jsou zaměřeny na tělo, a pracují s člověkem jako celým systémem, aniž by se soustředily jen na oblast mentální. V současné rozmanitosti nabízených přístupů si razí cestu k lidem, kteří chtějí dosáhnout trvalé změny ve svém životě, zakotvené jak v emocích, tak v přemýšlení i v konkrétních činech.

Psáno pro koucinkportal.cz